Je čas dát si od steaků pauzu – nová studie odhaluje pokrmy s výrazným dopadem na životní prostředí

To, co jíte, má na planetu větší dopad, než si myslíte. Některá jídla mají obzvlášť velkou biodiverzitní stopu neboli dopad na biodiverzitu.

Která jídla jsou pro planetu nejhorší? Brazilský steak a indické kari z červených fazolí patří podle studie vědců ze Singapurské národní univerzity zveřejněné v odborném časopise s otevřeným přístupem PLOS ONE k jídlům s velkou biodiverzitní stopou.

Výběr potravin může mít významný dopad na životní prostředí. Předchozí výzkum začal shromažďovat údaje o vlivu konkrétních plodin na savce, ptáky a obojživelníky. Cheng a jeho kolegové tato data využili k odhadu dopadu 151 různých oblíbených jídel z celého světa na biodiverzitu.

Autoři vycházeli ze seznamů oblíbených jídel ze dvou známých webových stránek a každou porci upravili na 825 kcal. Biodiverzitní stopu jednotlivých surovin vypočítali na základě druhové rozmanitosti, stupně ohrožení a areálu výskytu volně žijících savců, ptáků a obojživelníků na zemědělské půdě využívané k pěstování dané suroviny. Poté stopy jednotlivých surovin sečetli a stanovili celkovou biodiverzitní stopu každého jídla. Výsledné hodnoty se lišily podle toho, zda suroviny pocházely z místních, nebo globálních zdrojů a zda byly pěstovány průmyslově, nebo v malém měřítku.

Mezi dvaceti jídly s největší biodiverzitní stopou byly:

• masová jídla z hovězího a kuřecího masa: brazilské steaky (picanha, churrasco, fraldinha), vepřové maso se salsou verde a yukgaejang (korejský pikantní guláš z hovězího masa a zeleniny), caldo de pollo (kuřecí polévka)
• veganská jídla z luštěnin a rýže: dal (čočková polévka), rajma (kari z červených fazolí), chana masala (kari z cizrny) a idli (fermentovaný slaný rýžový koláček).

Brazilská jídla z hovězího a jehněčího masa měla také velký dopad na biodiverzitu, a to kvůli přeměně amazonského deštného pralesa a dalších druhově bohatých ekosystémů na pastviny. U veganských a vegetariánských jídel z indického subkontinentu mělo průmyslové pěstování rýže a luštěnin obzvlášť velký dopad na ohrožené druhy a ukazatele biodiverzity související s rozšířením druhů.

Mezi dvaceti jídly s nejmenší biodiverzitní stopou převažovala vegetariánská a veganská jídla obsahující škrobovité potraviny, obiloviny nebo brambory, například francouzské hranolky, chipsy, německé bramboráky a různé druhy chleba.

Autoři upozorňují, že nerozlišovali mezi volně žijícími živočichy, kteří dokážou přežít v obdělávané krajině, a těmi, kteří potřebují specifické přírodní prostředí. Zaměřili se konkrétně na savce, ptáky a obojživelníky. Také upozorňují, že zkoumaná jídla nemusejí být reprezentativní, protože se zaměřili na jídla ze zemí s vysokým HDP, a že rozdíly v receptech mohly vést k jiným výsledkům. Studie každopádně zdůrazňuje, jak důležité jsou z hlediska dopadu na biodiverzitu konkrétní suroviny a oblasti jejich produkce.

Autoři uvedli: „I malé změny v tom, jaké jídlo si vybereme a odkud získáváme suroviny, mohou výrazně přispět k prevenci vymírání druhů. Kromě velké stopy jídel z hovězího a jehněčího masa ze zemí s oblastmi mimořádně bohatými na biodiverzitu mohou biodiverzitě velmi škodit také vegetariánská jídla ze zemí s vysokou biodiverzitou a silným lidským tlakem, jako je Indie.“