Proč jsou ultra-zpracované potraviny škodlivé a jak se jim začít vyhýbat?

Industrializace potravinového systému, technologie a globalizace vedly ke změně našich stravovacích návyků. Stravovací návyky lidí na celém světě se vyznačují stále větším podílem průmyslově zpracovaných potravin a menší pestrostí. Nabídce potravin na globálním trhu dnes dominují ultra-zpracované potraviny. 

Strava obyvatel Spojeného království se dnes skládá převážně z ultra-zpracovaných potravin. Statistiky ukazují, že ultra-zpracované potraviny tvoří 60 až 70 procent jídelníčku průměrného dospělého člověka. 

Jaký je rozdíl mezi zpracovanými a ultra-zpracovanými potravinami? 

Lidé zpracovávají potraviny už od dávných dob. Protože naši předkové považovali jídlo za cenné, vyvinuli přirozené metody a postupy, jak potraviny déle uchovávat a předcházet plýtvání. Z obilí mleli mouku, sušili ovoce, kvasili zeleninu a nakládali maso do soli. Díky tomu měli lidé v dávných dobách potraviny, které se daly déle bezpečně konzumovat a byly k dispozici i v zimních měsících, kdy nemohli pěstovat plodiny. Dnes máme potravin dostatek, nakupujeme jich příliš mnoho, nezajímáme se o jejich kvalitu a bohužel jimi také hodně plýtváme.

Existují tři typy potravin: celistvé potraviny (nezpracované), zpracované potraviny a ultra-zpracované potraviny. 

Celistvé potraviny jsou zcela nezpracované skutečné potraviny, například zelenina, ovoce, mléko atd. Přirozeně zpracovanými potravinami mohou být fermentovaná zelenina (například kimči nebo nakládaná zelenina); zpracované potraviny se vyrábějí z přírodních surovin, například máslo z mléka nebo tradičně připravovaný chléb z mouky bez přísad.

Skutečné potraviny jsou hutnější a žvýkavější a ve většině případů obsahují méně kalorií a zasytí na delší dobu. Mnohé přirozeně zpracované potraviny můžete bez obav zařadit do zdravého jídelníčku. Výživné a zdraví prospěšné jsou například konzervovaná zelenina, mražené ovoce, některá bio hotová jídla, hořká čokoláda, pasterizované jogurty, fermentované potraviny a rostlinné mléko. Co jsou tedy ultra-zpracované potraviny? 

Co jsou ultra-zpracované potraviny? 

Chléb vyrobený z mouky, soli, vody, emulgátorů, cukru a konzervantů je už ultra-zpracovaným výrobkem. 

Podle definice jsou ultra-zpracované potraviny hotové nebo k ohřátí určené balené potravinářské výrobky, které vznikají kombinováním průmyslově vyráběných složek a přídatných látek, například složek získaných z různých látek nebo syntetizovaných v laboratořích pomocí několika průmyslových procesů. Patří mezi ně emulgátory, stabilizátory, změkčovadla, zvýrazňovače chuti, sladidla, konzervanty, barviva atd. Tyto složky se míchají dohromady, aby vzniklo něco jedlého, co se podobá potravině, ale postrádá její přirozenou celistvost a výživovou hodnotu.  

Představte si bílý, nadýchaný a měkký chléb ze supermarketu plný cukru, soli a mnoha dalších podivných přísad, který je na měsíce zabalený v plastovém sáčku – jde o nejoblíbenější ultra-zpracovaný potravinářský výrobek ve Spojeném království. Sladké nebo slané pochutiny, slazené nealkoholické nápoje, instantní jídla, plátky masa, nugety, párky v rohlíku, plátkový sýr, klobásy, hotové pizzy, sušenky, chipsy, cukrovinky, zmrzlina ze supermarketu, ochucené snídaňové cereálie, omáčky a dresinky – to vše jsou ultra-zpracované potraviny.

Jak poznat ultra-zpracované potraviny?

Při nakupování v supermarketu lze ultra-zpracované výrobky rozpoznat několika způsoby:

• Ultra-zpracované potraviny mívají velmi dlouhý seznam složek s mnoha přídatnými látkami a názvy látek (často s čísly), které nepoznáte a nenajdete je ve své kuchyňské skříňce. 
• Obvykle jsou zabalené v plastu, obsahují konzervanty a mají velmi dlouhou dobu trvanlivosti.  
• Ultra-zpracované potraviny jsou méně výživné a přirozeně obsahují méně vlákniny, vitaminů a minerálních látek – pokud do nich nejsou dodatečně přidány.
• Obsahují velké množství cukru, tuku a soli. 
• Tyto výrobky jsou často lehčí, ale mají vysoký obsah kalorií.
• Značky a firmy, které tyto výrobky prodávají, je v supermarketech agresivně propagují, takže reklamy na ně uvidíte všude kolem sebe. Viděli jste někdy reklamu značky propagující mrkev nebo brokolici? 

Kolik ultra-zpracovaných potravin jíme?

Ultra-zpracované potraviny tvoří nejméně 60 procent jídelníčku průměrného spotřebitele ve Spojeném království. U dětí je to ještě horší – průměrný dospívající získává 70 až 80 procent kalorií z ultra-zpracovaných potravin.

Proč jíme tolik ultra-zpracovaných potravin? 

Tyto potraviny jsou bohužel obvykle levnější, a proto jsou pro spotřebitele lákavé. Většina spotřebitelů však neví, že jsou tyto potraviny navržené tak, aby je člověk chtěl jíst častěji a ve větším množství. Ultra-zpracované potraviny jsou měkčí a právě měkkost je jednou z vlastností, které mají spotřebitelé rádi. Obsahují hodně přidaného lepku, emulgátorů a stabilizátorů, jejichž směs jim dodává takovou měkkost.

Tato měkkost nás klame – sníme velké množství těchto potravin, než si střevní hormony uvědomí, že máme dost, a dají nám to najevo. Měkká strava se ve střevech tráví tak rychle, že se ani nedostane do části střeva, která uvolňuje hormony vysílající signál, že máme přestat jíst. Vzpomeňte si na hamburgery od McDonald’s – nejsou neuvěřitelně měkké? 

Lidé, kteří jedí hodně měkkých potravin, mívají problémy s kontrolou hmotnosti. Mají totiž sklon jíst mnohem víc, než by měli, a neustále pociťují hlad. 

Ultra-zpracované potraviny jsou obvykle lehčí než například celistvé potraviny, takže máte pocit, že si jich můžete dovolit koupit víc. Mají však vysokou energetickou hodnotu a obsahují hodně cukru, takže mají na jednotku hmotnosti mnohem více kalorií. Po jejich konzumaci proto zaznamenáte příval energie a rychle se cítíte sytí, ale ne na dlouho. Za pár hodin budete mít znovu hlad – a nakonec máte hlad neustále, nikdy nejste doopravdy sytí a saháte po dalších zpracovaných potravinách. 

Jaké jsou vedlejší účinky konzumace ultra-zpracovaných potravin? 

Dlouhodobá konzumace ultra-zpracovaných potravin vede k obezitě a zvyšuje riziko řady onemocnění, jako je cukrovka, srdeční choroby a rakovina. 

Přídatné látky v ultra-zpracovaných potravinách mohou mít určitý vliv na náš mozek i střevní mikroflóru – zbavují naše střeva prospěšných bakterií a ponechávají v nich škodlivé bakterie způsobující záněty. 

Co můžeme udělat, abychom přestali jíst ultra-zpracované potraviny?

Omezíte-li vysoce průmyslově zpracované potraviny plné cukru, soli a dalších škodlivých chemických látek, zlepšíte své celkové zdraví, takže stojí za to zvážit změnu stravovacích návyků. 

Několik tipů, jak vyřadit ultra-zpracované potraviny:

• Než vyrazíte nakupovat, sestavte si nákupní seznam.
• Při nakupování se držte seznamu a vyhýbejte se výrobkům, které jsou intenzivně propagovány.
• Čtěte etikety výrobků a rozpoznávejte škodlivé složky.
• Jezte více zeleniny a ovoce.
• Přestaňte kupovat zpracované masné výrobky.
• Vařte častěji doma a buďte při přípravě jídel kreativní (hledejte zdravé recepty na internetu).
• Pokud máte na vaření méně času, začněte si jídla připravovat dopředu.
• Mějte v kuchyňské skříňce zásobu zdravých pochutin (ořechy, semínka a sušené ovoce).
• Nahraďte rafinované obiloviny celozrnnými.
• Nahraďte slazené cereálie zdravými cereáliemi.
• Pijte více vody – dbejte na dostatečný příjem tekutin.